Řeholní formace

Řeholní formace

Formace v našem Řádu se dělí na několik období:

Postulát

Vstupu do dominikánského řádu předchází postulát, což je doba strávená z části ve světě a z části v komunitě. Postulant – mladý muž, který žádá o vstup do Řádu – prochází prvním rozlišováním svého povolání pod vedením jednoho z bratří. Část této doby (která obvykle trvá jeden rok) stráví ve světě a část v komunitě, aby mohl rozeznávat své povolání a mohl na něj svobodně odpovědět.

Noviciát

Noviciát je hlavním obdobím, kdy bratr rozlišuje své povolání. Noviciát začíná obláčkou – obřadem přijetí dominikánského hábitu v kruhu bratří. Hábit je znamením odhodlání následovat Krista ve stopách sv. Otce Dominika, je znamením neustálé snahy o osobní obracení. Noviciát trvá jeden rok pod vedením otce novicmistra, který pomáhá bratřím novicům rozeznávat jejich povolání. Bratři novicové ještě nejsou členy Řádu, ale žijí již v klášteře a účastní se z velké části života komunity.

První sliby

Složením prvních časných slibů na několik let se bratr skutečně stává řeholníkem. Zasvěcuje svůj život Bohu podle řehole sv. Augustina a stanov našeho Řádu, zavazuje se žít podle evangelních rad chudoby, čistoty a poslušnosti. Bratři skládají první sliby jako bratři klerici, kteří se budou připravovat na kněžství, nebo jako bratři spolupracovníci.

Bratři studenti studují a zároveň žijí řeholním životem v srdci své komunity, kde se snaží stát bratry kazateli. Společenství bratří studentů, kterému se říká studentát či klerikát, není odděleno od zbytku komunity jako během noviciátu: bratři studenti jsou aktivně zapojeni do komunitního života i do apoštolátu. V užším kruhu studentátu pak prožívají část svého života, spojenou se studiem a s formací.

Slavné sliby

Po několika letech časných slibů se bratr zasvěcuje Bohu "až do smrti" slavnými sliby. Ty se svým obsahem neliší od první profese, ale jako celoživotní závazek mají daleko větší váhu. Proto má také bratr se slavnými sliby větší díl odpovědnosti jak za vlastní formaci, tak za život celé komunity.

Jáhenské a kněžské svěcení

Přijetím jáhenského a o rok později kněžského svěcení bratr klerik završuje svou základní formaci, aby se plně věnoval svému povolání: kázání ke spáse duší. Do tohoto kázání spadá i vysluhování svátostí církve, nejčastěji jde o eucharistii a svátost smíření. Dvěma místy, kde dominikán tradičně vykonává svou službu, je zpovědnice a kazatelna.

Trvalá formace

Bratr dominikán však není nikdy „hotový": snaha o vlastní obrácení, poznávání Krista a následování ho je úkolem na celý život. Proto ani formace nekončí svěcením, ale trvá po celý řeholní život. Trvalá duchovní a intelektuální formace není pouze přáním: pamatují na ni i naše stanovy a k jejímu uskutečnění se pořádají konkrétní kroky.